N (78%) O(21%) CO2,Ne, He, Kr, Xe, stopové množství pevných částic.
H2O ve všech skupenstvích: pevné (krystalky ledu/led), kapalné (kapičky vody různých velikostí, podchlazená voda), plynné (vodní pára).
O3 Ozón soustředěn ve výšce cca 25-35km, ale je i v jiných výškách (např. ve stratosféře, kde se běžně létá), pro člověka je prudce jedovatý, ale stačí zahřát (v letadle packy na cca 400°C) a rozloží se na O2.
Atmosféra kolem nás není ideální, byl pro to vytvořen matematický model statické atmosféry. (ISA International Standart Atmosphere).
Definuje jak se mění fyzikální vlastnosti v závislosti na výšce. Pro letectví nesmírně důležitý model.
Zavedena v roce 1952
Tento model vychází ze stavu atmosféry Země.
Specifikace ISA: Na úrovni ideální mořské hladiny je teplota vzduchu 15 °C a tlak 1013,25 hPa. Do 11 km teplota s výškou klesá 0,0065 °C/m, mezi 11 a 20 km se nemění, od 20 do 32 km roste 0,001 °C/m, od 32 do 47 km roste 0,0028 °C/m a od 47 do 51 km se teplota s výškou nemění.
Troposféra - Teplota klesá cca 2°/1000ft podle ISA (mezinárodní standardní atmosféra
Rozsah 11km v mírném pásu, 7km na pólech,
17 km na rovníku (Vlivem teploty) - kolísá s roční dobou
Téměř všechno počasí se odehrává právě v Troposféře
Stratosféra - Do výšek 20 až 25 km ve spodní části se teplota nemění.
Mezosféra - Do výšek 50 až 80 km teplota klesá až na -80°c.
Termosféra - Do výšek 450 km teplota vzrůstá na několik stovek stupňů nelze jí měřit klasickými teploměry, lze jí vyjádřit jen kinetickou energií jednotlivých molekul
Exosféra - Do výšek 500 - 700 km jen ojedinělé molekuly atomů plynů.
Zdroj teploty - Slunce -Záření viditelné, 150 milionu km - světlo letí 8 minut - průchod atmosférou - pohlcování, rozptyl (modrá obloha) - odražení od zemského povrchu - vliv povrchu a úhlu pohledu.
Albedo - Poměr energie odražené k celkové energie dopadající, je různé s ohledem na povrch, v průměru cca 0,38 -38% se odrazí do vesmíru.
Pokud se letoun pohybuje v oblasti teploty nižší než ISA, roste hustota vzduchu a vzduchový sloupec pod letounem je víc stlačený tudíž se letoun nachází v menší výšce.
Výškoměr má tendenci indikovat vyšší výšku, než je skutečná výška.
Pohybuje-li se letoun v oblasti teploty vyšší než ISA, klesá hustota vzduchu a vzduchový sloupec pod letounem se víc rozpíná, tudíž se letoun nachází ve vyšší výšce.
Výškoměr má tendenci indikovat menší výšku než je skutečná výška.
Výška, které odpovídá hustota vzduchu podle ISA, avšak měřená v daném místě za skutečných podmínek v atmosféře.
Když se skutečná atmosféra odlišuje (tlakem, teplotou, nebo obojím) od té standardní, pak se hladina s odpovídající hustotou podle ISA posune do jiné výšky a do místa měření se také posune jiná hustoty hladina. Výška, které odpovídá tato nová hustota v místě měření se pak nazývá hustotní.
Hustotní výška pak hraje velkou roli při výpočtu a porovnávání parametrů výkonnosti letounu, např. Při výpočtu délky rozjezdu.