Je vzdálenost, na kterou je vidět v ose dráhy dráhové značení, světla vyznačující její osu a okrajové dráhové značení. RVR je také použito pro bližší stanovení kategorií minim při přiblížení.
Dle ICAO Annex 5 (předpis stanovující používané jednotky v letectví) je doporučeno udávat RVR v metrech, ovšem ve Spojených státech amerických se lze setkat s hodnotami RVR ve stopách.
K měření dráhové dohlednosti se používají Transmisiometry. Je to soustava zařízení o vysílači a přijímači frekvenčního signálu, který stojí naproti sobě. Jsou od sebe vzdáleny obvykle 5 až 50 metrů.
Tyto zařízení jsou postavené vedle dráhy na 3 místech:
V mapách konečného přiblížení (zde je příklad ILS přiblížení na dráhu 24 v Praze) se v dolní části můžete dozvědět minimální hodnotu RVR a dohlednost pro danou kategorii.
R v tabulce označuje RVR, V označuje dohlednost (visibility).
Příklad: Máme v plánu využít ILS přiblížení na dráhu 24 v Praze (LKPR). Všechny zařízení na letišti fungují, aktuální RVR předáno od řídících je 600 m. Můžeme zahájit přiblížení?
Můžeme
Příklad: Máme v plánu využít ILS přiblížení na dráhu 24 v Praze (LKPR). V ATIS nám bylo oznámeno že středová světla (CL – CenterLine) na dráze přestaly fungovat, aktuální RVR předáno od řídících je 600 m. Můžeme zahájit přiblížení?
Ano můžeme, pokud ale poletíme celé přiblížení do místa rozhodnutí na autopilota nebo bude zapnutý flight director nebo budeme používat Head Up Display (pokud je tím letadlo vybaveno). Toto se můžeme dozvědět v poznámkách pod číslem 1. Pokud bychom jednu z těchto podmínek nesplňovali, vztahují se na nás minima vyšší.
Piloti mohou také do letového plánu uvést hodnotu RVR v poli 18 ve formátu RVR/xxx (kdy xxx nahrazuje číselná jednotka v metrech.)
Toto potom dává informaci řídícím o minimální hodnotě RVR, pod kterou posádka nemůže zahájit předposlední fázi letu (přiblížení).
Může se stát, že například posádka i přes to, že není kvalifikovaná pro nižší hodnotu RVR, bude chtít zahájit přiblížení. Posádka v tomto případě letí až do bodu rozhodnutí a pokud se podmínky vylepší během sestupu, přistane, pokud ne, provede průlet.
Tato situace ale nenastává běžně. Jedná se o situace, kdy je hodnota RVR velmi blízká minimální hodnotě posádky a posádka vsází na zlepšení podmínek. Odpovědnost za tento manévr bere posádka.
RVR se udává do zprávy ATIS zpravidla pokud je RVR nižší než 2000 m. V případě výpadku ATISu nebo rychle se měnících podmínek je RVR předávána pilotům přímo od řídícího před zahájením přiblížení a během přiblížení. RVR se udávají od směru dotyku, např. takto:
Runway visual range for runway 31, (runway touchdown) eight hundred metres, (runway mid-point) six hundred metres, (runway-end) one thousand three hundred metres.
Příklad RVR ve zprávě METAR: R35R/0225N R17L/0175N R35L/0225N
S RVR se samozřejmě můžeme setkat i při létání na síti IVAO. Bohužel jedna z limitací je, že důležité informace jako vítr anebo zmíněné RVR se dozvídáme pouze pomocí zprávy METAR, která je aktualizovaná jednou za 30 min (v případě zprávy SPECI i dříve) a obsahuje pouze průměr hodnot z celé dráhy doplněné o informaci, jestli je hodnota se: U (Zlepšující se tendence), N (stálá tendence) D (zhoršující se tendence). Aktuální data totiž není jak sehnat a použít na síti IVAO.
Informace o větru (tzv. větročet) je v realitě na stanovišti věž aktualizována každých cca 5 vteřin. Informace o RVR taktéž je aktualizována v podobném intervalu. Navíc řídící vidí aktuální hodnotu ve všech 3 částech jednotlivě. Řídící tak mohou přesné a aktuální informace předat pilotům a pomoci jim tak bezpečné provedení anebo dokončení letu.
Původně bylo RVR měřeno člověkem, který sledoval světla na dráze ze střechy auta zaparkovaným na prahu dráhy, nebo sledováním speciálně nahnutých světel z věže na jedné straně dráhy. Toto se nazývá “human observer method” a může to být i dnes použito jako záloha.